Místo a
datum konání: RS Meziříčko,
17.- 20.8.2017
Šéf srazu:
Kája
Realizační tým:
FCB + CI5 Praha
Šestadvacátý
sraz FCB byl dlouho pečlivě připravován, protože klub oslavil 20 let
působení a tak se hodně bilancovalo. A zatímco první srazy v druhé polovině
90.let organizovali bezdětní, bezstarostní mládenci, pro něž byla stará fordka
jejich prvním samohybem a de facto i součástí životního stylu, dnes - po dvou
desetiletích - to jsou tátové od rodin, kterým láska k Fordům nepropadla sítem
všedních starostí, rodiny, pracovních povinností, nedostatku času a dalších
nástrah, které mnohdy likvidují i dlouholeté koníčky a záliby. Pochopitelně
mnohé z těch, kteří pomáhali tvořit srazy na začátku, běh času semlel a Cortinu
nebo Taunuse vyměnili za praktičtější, modernější a spolehlivější rodinné vozy
nebo podlehli jiným lákadlům, jako jsou řídítka silné motorky nebo temné dunění
amerického osmiválce. Zůstalo tedy tvrdé jádro a naopak během posledních let
přibyly do realizačního týmu nové tváře.
Místo a termín srazu jsme vzali jako přes kopírák z loňska, tj. osvědčené rekreační středisko Meziříčko, které leží v ideální poloze mezi Prahou a Brnem a třetí víkend v srpnu. Většina z jádra Fordeveru operovala na místě již od čtvrtka, takže s kamarády, kteří přijedou na sraz vždy hned ve čtvrtek, jsme večer obsadili pivní stan a mohli tak vychutnávat chotěbořskou dvanáctku společně.
Páteční dopoledne kluci z klubu-klubu zasvětili stavění zastřešeného podia, já mezitím už masivně vydával klíče od chatek a stravenky. Naštěstí se vždy někdo ustrnul a do chatky mi přinesl pivo, abych z toho srazu taky něco měl.
V rámci oslav
kulatin jsme tedy připravili pestrý program návštěvníkům srazu, takže již v
pátek večer se rozjela FCB stage s promítáním toho nejlepšího ze všech srazů
Fordeveru. Abychom dokázali upoutat pozornost diváků, rozdělili jsme si v klubu
sestříhání materiálů, takže na každého vycházelo čtvrthodinové pásmo, které
obsáhlo 2-3 roky činnosti klubu a které bylo živě komentováno ostatními
pamětníky. Bylo zajímavé nořit se do historie, jednak jsme si připomněli lidi a
auta, kteří na sraz přijeli jednou, dvakrát a pak se za nimi zavřela brána času,
ale hlavně bylo zábavné vidět skalní účastníky srazu, kteří "tenkrát" neměli
děti a naopak měli vlasy... :)
Po promítání byla volná zábava, kterou kolem čtvrt na dvě zastavila vichřice, která procházela celým územím. Byl to docela adrenalin, zatímco celý stan včetně pódia jako žába odskočil o metr a půl do boku, přikurtovaná zadní část pivní stanu se zvedla do metrové výše a v prudkém větru se vlnila jako had. Samozřejmě pouštění draka nebylo v plánu a také hrozilo, že by konstrukce mohla plachtit táborem a ničit vše, co by bylo v cestě. Takže jsme i díky ochotným dobrovolníkům mohli rychle sundat plachtoviny ze stanu i podia a běsnícímu živlu nedat šanci napáchat škody.
Bohužel dramatická noční událost nám trochu zkomplikovala rozvržení sil na organizaci sobotního programu, protože se musel pivní stan i střecha pódia stavět znova. Ale i tak jsme se s časovým deficitem rychle vypořádali a mezitím se rekordně rychle vyprodala všechna trička, která byla opravdu krásná, s oboustranným fotografickým tiskem. V rámci bombastických slev se vyprodala i trička z předchozích srazů.
Po sobotním obědě se takřka všechny vozy seřadily na hřišti do uzavřeného šiku, aby se mohla pořídit hromadná fotka z ptačí, respektive droní perspektivy. Další část programu už probíhala pod taktovkou kamarádů z CI5. Tato nedávno vzniklá formace, která kumuluje mladou modrou krev, má chuť k organizovaní srazů, což nás posadilo za jeden stůl, u kterého padla dohoda organizovat srazy na střídačku. Návštěvníkům, kterým by srazy FCB připadaly monotónní, to přinese zpestření a my staří psi si také po mnoha letech si odpočneme, případně budeme okrajově pomáhat s organizací a hlavně si srazu užijeme jako návštěvníci. Jako rajská hudba mi připadne, až mi někdo po příjezdu řekne "támhle máš chatku, támhle dostaneš pivo a bav se".
Malou ochutnávkou pro mě bylo to, že jsem sednul do Lukiho "psí kosti" a dělal mu navigátora. Pěkná projížďka malebnou Vysočinou nás zavedla na letiště, kde mohl každý vyhnat pavouky z výfuku a zasprintovat si podle libosti, také jsme zavítali do muzea hraček v obci Příseka. Zní to sice jako lákadlo hlavně pro děti, ale nejvíc u vitrín plesali rodiče, kteří v exponátech ze 70. a 80. let poznávali své dávno již zapomenuté hračky....."jé tuhle formuli jsem měl taky....tenhle plechovej traktor na klíček měl řadicí páku a brzdu...a vidíš tu Tatru sklápěčku ?".......zkrátka mohu jen doporučit (http://www.muzeumauticek.cz/cz/exponaty.html). Mezi posádkami, které vyladily kostýmy na vyjížďku, nejvíce vynikala šestice the Avengers, za což byli při večerním vyhlašování odměněni.
Soutěžilo se i na základně, kde probíhala silová disciplína. Princip byl udržet těžkou litinovou hlavu motoru s napjatými pažemi co nejdéle. Všechny nabušence z posilovny, kteří po minutě odpadli, zahanbila Baška Segéňová, která jejich časy překonala o několik desítek (!) sekund. Myslím, že je zbytečné se ptát Maroše, kdo u nich doma vládne pevnou rukou :)
Po návratu z výletu již na účastníky srazu čekala nejen večeře, ale i hrátky a soutěže u vody a pro ty nejmenší hraná pohádka strejdy Radima, který do příběhu aktivně zapojoval i diváky.
S posledními paprsky slunce, které se rychle ztrácelo za lesem, se oživila stage pomocí moderátorova mikrofonu. Paolo s vtipem sobě vlastním vyhlásil výsledky soutěží a držitelům diplomů byly předány hodnotné ceny. Každý návštěvník srazu si navíc odvezl výtisk britského časopisu Classic Ford, kterých se mi za léta doma nashromáždila plná Ikea taška.
S pokračující večerní zábavou hutné tóny elektrické kytary prořízly vzduch a k poslechu a skokům z pódia hrála kapela Snap Call. Tito mladí kluci hráli fakt dobře. Tímto se i uzavřela organizovaná část srazu a o zbytek večera se postaral výčep s přilehlým pivním stanem.
Nedělní dopoledne probíhalo v obvyklém režimu, tj. balení campu a loučení s posádkami. No, kamarádi, bylo nám s Vámi dobře a těšíme se na další rok. Kuba
*** 1. sraz CI5 za podpory FCB se uskuteční v rekreačním středisku Meziříčko, kousek od D1 exitu 134 Měřín, v termínu 16.-19.8.2018 ***
*** P O D Ě K O V Á N Í P A R T N E R Ů M ***
Tímto děkujeme našim partnerům za finanční, věcnou i jinou pomoc:
