Místo a datum konání: kemp Výr, 18.- 21.6.2015
Šéfové srazu:  Kozlotom
Realizační tým: FCB

Jak bývá mezi skalními účastníky srazů FCB už dobrým zvykem, přijeli na letošní, v pořadí již 24.sraz, už ve čtvrtek večer. Je fajn strávit s kamarády příjemný večer s vidinou, že před námi jsou ještě tři dny. My kluci z klubu dokážeme toto nadšení ocenit, proto jsme pozvali všechny přítomné na steak, než se zábava rozproudila naším oblíbeným Božkov-směrem :)

V pátek toho na práci moc nebylo, další posádky pomalu přijížděly a my měli celý den na postavení autodráhy ve tvaru legendárního okruhu Le Mans. Do pozvánky jsme uveřejnili výzvu, že pro tento projekt potřebujeme co největší množství dílů klasické autodráhy a s potěšením jsme sledovali, jak se nadšenci vybaveni lepenkovými krabicemi s logem Ites scházeli u pódia pod zastřešenou plochou. Největším donátorem byl Honza Polák, bez jehož výbavy by Le Mans neožilo šustěním sběracích kartáčů vozítek po vodivých lištách. A tak se pak děti a dospělí střídali v závodech a drtili ovladače, aby jejich vozy co nejrychleji projeli rovinkou Hunaudieres, nevyletěli v ostré zatáčce Mulsanne a opatrně projeli zákrutou Arnage a v dvojité zatáčce Porsche. Cílová rovinka s následujícím esíčkem u pomyslného oblouku Dunlop byla dokonalým dokreslením závodnické atmosféry.

Jakmile se setmělo, vyměnili jsme okruh Le Mans s autíčky za ten skutečný. Na večer jsem si připravil přednášku o okruhu samotném spojenou s projekcí fotek a krátkých filmů. Zároveň jsem obecenstvu vylíčil naši cestu do této mekky automobilismu, kdy jsme klasickými auty během 6ti dní urazili asi 3200 kilometrů v rámci setkání LeMans Classic 2014 . Ještě teď si říkám, jestli jsme byli tak odvážní, nebo takoví blázni, v každém případě to jsou zážitky na celý život, kdy dle známého rčení i cesta je cíl. I když z vlastní zkušenosti mohu zároveň doplnit, že 1600 kilometrů v jednom tahu v Capri s okruhovým podvozkem je opravdu zážitek jen pro masochisty. Navíc když z toho 1000 km silně proprší....

V sobotu dopoledne, kdy dorazily další návštěvníci, proběhla klasická registrace, spojená s výstavou autíček ford, od nejmenších modelů v měřítku 1:67 až po ty velké 1:18. Tato úžasná sbírka patří našemu kamarádovi Károvi, který vždy na naše schůze chodí vybaven novinkami, které opatrně vybalí z plátýnka a my pak můžeme obdivovat detaily zpracování kovových modelů. Kára je zkrátka fordí nadšenec každým coulem.

Jak praví klasik, čas pádí jako splašená herka, proto jsme hned po obědě shromáždili všechna auta na louku, abychom mohli vytvořit obraz pro hromadnou fotku v režii mistra Vlkodlaka. Jakmile nás všechny zvěčnil skrz masivní čočku, začaly se vozy řadit do dlouhého hada, který se plazil Znojemskem a umožnil tak posádkám kochat se krajinou. Při průjezdech vesnicemi jsme vytrhli místní obyvatele z líného sobotního odpoledne a z lehce odkrvenými pažemi od častého mávání jsme se navrátili na základnu.

capri pokaždé jinak

V táboře už byl na hřišti nachystán zábavný program pro malé i velké. Vedle sportovních her a soutěží se malovalo a se svou trochou do mlýna přispěl i Murda, který vytáhl svou sadu na airbrush a vyráběl tetování všeho druhu. Rodiče a  děti si pak sedli kolem táboráku a opékali špekáčky.

S nadcházejícím soumrakem se všichni shromáždili na louce a vytáhli čínské lampiony štestí, které dostali při registraci. Se zapalováním jsme si užili trochu legrace, pak naráz vypustili desítky lampionů a užasle pozorovali tu světelnou krásu, která se postupně na večerní obloze vzdalovala.

Sobotní večer byl poskládán podle tradičního receptu a pokud vynechám tu spoustu tekuté radosti, podávané v občerstvovacím okénku, tak mimo vyhlašování cen ve všech obvyklých kategoriích jsme si nejvíc legrace užili při vystoupení karaoke, kdy dva mikrofony putovaly z ruky do ruky, zatímco projektor zobrazoval text a kombo hrálo melodii písně. A tak jsme jako sveřepí šakali vyli až do pozdních hodin :)

O neděli nic nenapíšu, protože se mi neděle na srazech nelíbí. Není to tím, že by se po sobotní noci hůře vstávalo z postele, ale tím, že už sraz končí, je nálada taková melancholická.

A proto radši napíšu poděkování všem, kteří na sraz zavítali a užili si jej s námi, poděkování patří také sponzorům za poskytnutí věcných cen či jiné pomoci a Karlu Muchovi, majiteli kempu Výr.

Pozdrav také posílám do Kopytova, kde dobrovolným hasičům, v čele s Vlastou Kaletou, letos na jaře vykradli zbrojnici a chlapi se z toho jen těžko vzpamatovávají.

***    25. sraz FCB se uskuteční v rekreačním středisku Meziříčko, kousek od D1 exitu 134 Měřín, v termínu 18.-21.8.2016   ***

kuba

Autocamp Výr můžete ohodnotit v soutěži DO KEMPU, která sestavuje žebříček nejlepších kempů u nás.

*** P O D Ě K O V Á N Í   P A R T N E R Ů M ***

Tímto děkujeme našim partnerům za finanční, věcnou i jinou pomoc: